Aquaplaning (česky též akvaplanink) je jev, ke kterému dochází při zvýšené rychlosti vozidla na mokré vozovce. Jev se dá definovat jako ztráta přilnavosti pneumatiky k vozovce vlivem vody, která se dostala mezi pneumatiku a vozovku. Pneumatika se tedy nedotýká vozovky, ale vodního klínu, který se vlivem špatného odvádění vody vytvořil. Tím dochází ke snížení ovladatelnosti vozidla, která může vyústit ve vážnou dopravní nehodu.

Vznik aquaplaningu způsobují tři hlavní faktory:

• rychlost vozidla,
• množství vody na vozovce,
• typ a hloubka dezénu pneumatiky.

K aquaplaningu dochází ve chvíli, kdy drážky dezénu pneumatiky nestačí odvádět dostatečné množství vody mimo oblast styku pneumatiky s vozovkou. Při nedostatečné hloubce dezénu pneumatiky, zvyšování rychlosti vozidla nebo zvyšování hladiny vodního sloupce se voda nestačí odvádět pryč a mezi pneumatikou a vozovkou vznikne souvislá vrstva vody.

Poznámka: za mokra mají pneumatiky vždy menší přilnavost než na suché vozovce. Smyk nebo problémy při brždění vznikají i tedy, když nenastal aquaplaning.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Aquaplaning

Doporučujeme, aby si každý řidič zkusil chování vozidla na mokré vozovce v bezpečí jednoho z okruhů v rámcí ČR. Podívejte se na přehled školy smyku v ČR.

Co dělat, když už aquaplanning dostaneme?

Začínající aquaplaning poznáme cuknutím do volantu v okamžiku vzniku vodního klínu nebo plaváním auta. Při aquaplaningu nikdy nebrzděte, nepřidávejte plyn a prudce nezatáčejte, mohli byste dostat smyk nebo dokonce hodiny.

Držte volant rovně a pevně, uberte plyn a vyšlápněte spojku, aby se hnací kola uvolnila. Kola by se měla o vodu zpomalit a začít opět fungovat, protože se obnoví kontakt pneumatik s vozovkou.