Použití soukromého vozidla pro služební účely – jak se tahle problematika vlastně řeší?

Jak to vlastně funguje, když nabídnete svůj vůz k dispozici firmě a jedete v jejím zájmu o něčem jednat nebo něco přepravovat? Obecně platí, jak praví i zákoník práce – náklady zaměstnance v souvislosti s výkonem jeho povolání je povinen hradit zaměstnavatel. Z toho plyne zcela jasně, že taková výpomoc nebude jen takzvaně na „dobré slovo“. Stejně tak je možné využít soukromé vozidlo pro účely vlastní firmy. Pokud jde o dohodu dvou stran, musí být samozřejmě sepsána písemně, ještě před samotnou cestou. Nakonec, není lepší mít na vše v práci alespoň nějaký doklad?

Nárok na náhrady v určité výši, aneb jaká částka se započítá?

Sazba náhrady za použití motorových vozidel hovoří jasnou řečí. Pokud použije zaměstnanec vozidlo zaměstnavatele, nemá na náhradu nárok, pokud použije svoje, má dostat čtyři koruny za každý ujetý kilometr. Sazba se každoročně mírně navyšuje, vloni ještě činila 3,90 Kč za ujetý kilometr a například v roce 1993 zase 2,30 Kč / km. A pozor, vyjma základní náhrady se řeší ještě spotřebované pohonné hmoty, ty se vypočítávají z konkrétních tabulek, podle průměrných cen u čerpacích stanic na začátku roku. Od 1. ledna 2018 pak platí, že Super a Natural 95 mají tabulkový ceník 30,50 Kč za litr a nafta je o sedmdesát haléřů levnější.

Pokud je k vozu navíc použit přívěs, základní náhrada se může zvýšit, a to o minimálně patnáct procent. V případě nákladního automobilu nebo například autobusu je minimální náhrada oproti osobnímu vozu dvojnásobná (tedy osm korun za ujetý kilometr). Zákoník práce pamatuje i na jednostopá vozidla a tříkolky, náhrada tedy platí i při cestách na bicyklu – sazba činí 1,10 Kč za každý ujetý kilometr.

Situace u podnikatele, který použije vlastní vozidlo, které není ve flotile jeho firmy, je trochu složitější. Samozřejmě je nutné doložit, že cesta má jasnou a nezpochybnitelnou souvislost s jeho podnikáním. Výdaje v opačném případě nebude možné zahrnout do daňově uznatelných nákladů, tedy jinak řečeno – odepsat si je z daní a ušetřit. Vůz pochopitelně nesmí být vložen do majetku firmy ani nemůže být pronajatý od jiné společnosti, započítává se jen vlastní.